Včera mě dostal jeden komentář u příspěvku na sociální síti FB, psalo se v něm:
Věci se začnou hýbat, když prostě jdeš dopředu, miluješ to, co děláš i způsob, jak to děláš, nedíváš se na to, jak to dopadne, prostě na to kašleš a jdeš si po svým!
Tohle by se mělo tesat do kamene. Platí to totiž stoprocentně i pro práci s hlasem.
Ke mně si nepřicházíte „pokecat“ o svým skvělým hlase, ani si vybrat novou módní barvu hlasu, která by více ladila s vaším brandem a archetypem.🤦♀️
- Většina lidí přijde více, či méně rozsekaných, oddělených od sebe, těla, své životní situace, energie, svého hlasu
- Několik hodin musím hlas „prosit“, aby vůbec ukázal aspoň náznak své krásy a osobitosti
- Slyším často jen zvuky, které jsou oddělené od zbytku těla/osobnosti/
- Vidím člověka, který se zoufale snaží věci dělat dobře, pořádně, perfektně
- Cítím z toho často potřebu uznání, pochvaly, ocenění
- Nebo potřebu pohlazení, přijetí, klidu, bezpečí
- A pod tím vším proudí život. Je tam síla, která nemá, kudy jít ven
PŘES SEVŘENÝ „FILTR“ KRKU SE VŠEMI TĚMI PŘEDSTAVAMI, OMEZENÍMI, PRIORITAMI, PŘESVĚDČENÍMI, SE UŽ ČISTÁ A JEDINEČNÁ VEN NEDOSTANE.
Musíte to milovat. Se vším všudy. Teď to zní takhle. Je to v pořádku. Jak se v tom cítíte? Zkusme to tudy nebo jinudy. Je tady 1000 cest. Budeme si hrát. Není to řecká tragédie. Pojďme do toho dostat emoce, příběhy, energii. Jaké to je teď: Zní to jinak? Cítíte se jinak?
VÁŠ HLAS MILUJE VAŠI POZORNOST A BUDE SE MĚNIT. A S TÍM SE BUDETE MĚNIT I VY. A VAŠE VNÍMAVOST K SOBĚ.
Milujte to a milujte sebe na své cestě!
Ráda vás na ní doprovodím. S plným respektem k tomu, kam jdete a jakým tempem chcete jít.
Těším se na vás a vaši energii!
